Už vím, co trápí tě, má milá, už vím.
Už vím, proč ronila si slzy, už vím.
Už vím, že tě to bolí a tvý srdce těžko se hojí,
tak mi to promiň, že se občas napiju, bez tebe nežiju.
Já už budu hodnej, to ti slibuju.
Vemu tě kam budeš chtít, viď, že boduju.
Na parník a na výstavu květin a pro pizzu ti do Říma zaletim,
mně stačí, že mám vedle sebe tebe, to padá nebe.
Umyju ti nádobí a vykoupu psa.
I chlap má svoje období a občas zazlobí.
Ale na rukou tě potom budu nosit, a abych už přestal, mě budeš prosit.
Dál platí, že mám vedle sebe tebe, dál padá nebe. |