Než zapálíš poslední cigaretu,
než řekneš mi, že čekáš, kdy se spletu,
než popravíš svého syna,
než zastavíš mojí krev v žilách.
Já nikdy nic hezčího nezkusila,
snad nikdy mi nebyla taková zima,
snad nikdy mi nebyla taková zima,
já nikdy nic hezčího nezkusila.
Jsme tvůrci vlastního osudu,
jsi muž, s kterým i když nebudu,
jsem spojená na věky věku
a klidně to přede všema řeknu.
Jsi král, co spoléhá na krále,
jsi ten, co prosí zoufale,
a zároveň chceš, ať si kleknu,
a zároveň chceš, ať si kleknu.
Je to oheň, co praská,
je to voda, co proudí,
je to skutečná láska,
je to zem, co se zhroutí,
je to vzduch, co mě ovane,
a víc už se nestane,
věř mi, že víc už se v životě nestane.
Jsi nezkrotný, tak co zvolíš,
jsi nezkrotný, čeho se bojíš,
vždycky tě milovat budu,
jen prosím tě, žij pro cokoliv.
Jsi ten, kdo popírá skutečnost,
jsi dav, co probouzí ve mně zlost,
jsi vítěz, co porazil hráče,
jako dítě v mém náručí pláčeš.
Je to oheň, co praská,
je to voda, co proudí,
je to skutečná láska,
je to zem, co se zhroutí,
je to vzduch, co mě ovane,
a víc už se nestane,
věř mi, že víc už se v životě nestane.
|
