Mraky Amina nebi zakryly slunce a vítr fouká
z korun stromů slyšíš praskot, přichází déšť
a na Fskále někdo píseň a svobodě Amibrouká,
zazněl Ghrom, až zamraAmizí.
Každá bouřka vždycky jenom hrůzu, hrůzu pouští
a když slunce její moc pak náhle ukončí,
tak na Fskále někdo píseň o svobodě, hm, Amibrouká
a slova Gzní, až zamraAmizí. Ami7
®: Vždyť Fvšechno může sebrat Gsvět,
Fohnout záda za pár E7vět duši Amine!
Na každou bolest našel vždycky někdo ňákej lék
jenom na zvůle a hloupý lidi není nic,
proto na skále někdo píseň o svobodě, hm, brouká
a slova zní, až zamrazí.
|
