CKdyž jde naše třída do baru
mléčného,
bere s sebou třídního JáGru
Ječného.
Náš třídní je taky na sladký
pečivo,
má daleko radši oplatCky
než pivo.
C7Dáme si:
FPětatřicet chlebíčků,
je nám jako v nebíCčku.
Pětatřicet kremrolí,
co se v puse rozdroFlí.
Pak se nese do baru
pětatřicet poháCrů.
Když to všichni spapají,
pak ještě pětatřicet kakají,
kakají, kakají,
C7pětatřicet kakaFjí.
Učitel zná řeči a má z nich
doktorát,
bez řečí však sní pět mandlových
čokolád.
Co je dobrý, to je nezdravý,
přátelé.
Učitel nám o tom vypráví
vesele.
Dáme si:
Pětatřicet chlebíčků,
je nám jako v nebíčku.
Pětatřicet kremrolí,
co se v puse rozdrolí.
Pak se nese do baru
pětatřicet pohárů.
Když to všichni spapají,
pak ještě pětatřicet kakají,
kakají, kakají,
pětatřicet kakají.
Pro případ, že člověk potká psy
toulavé,
koupíme pár dobrot do kapsy,
do pravé.
Vracíme se zpátky do školy
pěšinou,
celou třídu břicho rozbolí
většinou.
Měli jsme:
Pětatřicet chlebíčků,
je nám jako v nebíčku.
Pětatřicet kremrolí,
co se v puse rozdrolí.
Pak se nese do baru
pětatřicet pohárů.
Když to všichni spapají,
pak ještě pětatřicet kakají,
kakají, kakají,
pětatřicet kakají.
|