GKdyž byla emimaminka dívčinou,
podobaCla se DvíGle,
emina sobě mívala většinou
šaty jak Cnevěsta, DbíGlé.
V kabelce nosila památník
a kdo ji cestou potkal,
dojatě usedl na patník,
stránku jí veršíkem protkal.
GJá spanilé slečně Czde srdečGně
růžové(emi poupě G)stínuDji,
Gpod tím je řádka CJ. V. GSládka,
jak se dva(emi věrně G)miluDjí.
Jednou tak mládenci cizímu
nabídla čistou stránku,
neuměl slova dát do rýmu,
dal jí však napít z džbánku.
Řekl, že pracuje náhodou
na stavbě zdejší trati,
ty časy dávno jsou za vodou,
dneska mu říkám tati.
Já spanilé slečně zde srdečně
růžové poupě stínuji,
pod tím je řádka J. V. Sládka,
jak se dva věrně milují.
Když byla maminka dívčinou...
|
4tet:
Jaroslav Uhlíř:
Zdeněk Svěrák:
Zdeněk Svěrák:
Zdeněk Svěrák:
