Předehra...E, F#mi, Ami, E, E, F#mi, Ami, E
EZe schránky tvůj dopis mám,
F#minapůl vzhůru napůl čtu si dál,
Amibylo to jedno z mála pěknejch, šťastnejch Erán.
EKdy člověk neví, že je svět,
hlavu F#miv polštářích na zem a nechce se zpět
tak Amiv tichém světle rána dýchá
z listu větroHvém.
To co chybí mi je dotyk tvůj,
lásko povídej a po mě pluj,
tak jako řeka, když si ráno, rano meje břeh.
Slova stoupak k duši blíž,
ty víš, ty umíš, ty potěšíš,
to se stěny barví láskou
a mír svítí, svítí po všech zdech.
ref.
|: EJak dokonale krásně zní...G#miíí,
že někdo má tě E7rád, že ví...ííí,
že schneš když uvnitř F#mi7prázdno je,
když nemáš Amikomu by ses aspoň, aspoň Echvilku dal. :|
Rohlík, kafe, čistej stůl,
městkej rozhlas oknem dovnitř k nám vplul,
ten hlas podobal se zpěvu nočních, nočních žab.
Když milujou se pod skálou,
křičej žabí něhou láskou nestálou,
to ty jsi stálej lásko,
věrnej, věrnej natěšenej chlap.
ref.
|: Jak dokonale krásně zní...íí,
že někdo má tě rád, že ví...ííí,
že schneš když uvnitř prázdno je,
když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku dal. :|
ref.do ztracena:
Jak dokonale krásně zní...íí,
že někdo má tě rád, že ví...íí,
že schneš když uvnitř prázdno je,
když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku.......
|