|
|
Dream Theater - Voices Dream Theater - Voices | *** Autor textu: Petrucci | "Miluj a nezírej",
Zvykl si říkat mi
Každé nedělní ráno
Pavouk na okně
Anděl v bazénu
Stařec si bere jed
Vdova již nyní stanoví pravidla
"Tak řekni, že jsem zde správně"
Zvykla si neříkat mi
ani slovo, ani slovo
Jidáš na stropě
Ďábel v mé posleli
Věřím, že Velikonoce nikdy nepřijdou
Takže je budu čekat uvnitř mé hlavy
Něco jako křik, ale nějaký tichý
Přiživuje se na mých nočních můrách
Hlasy mi opakují
"Cítíš se ohrožen?
Uvědomujeme si tvé naděje a obavy".
Hlasy se mnou diskutují
"Někteří kradou tvé myšlenky
Oni nejsou uzavření
Ke tvým myšlenkám".
Nepokojné myšlení
Kontrola snů
Teď si čtou mé myšlenky pomocí rádia
Ale kde byla Rajská zahrada?
Cítím se radostně
Cítím se deprimovaně
Sex je smrt, smrt je sex
Vyslov tu pravdu před svým Křížem
Něco jako křik, ale nějaký tichý
Přiživuje se na mých nočních můrách
Hlasy mne ochraňují
"Boží chování
přivádí Spasitele
na kolena."
Hlasy mne zavrhují
"Někteří kradou tvé myšlenky
ony nejsou zamknuty
ve tvé vlastní mysli".
"Nepřeji si být tady,
S ohledem na mé trápení a moji nemoc.
Pouze láska má svoji cenu, pouze
láska se počítá, miluji
všechny lidi úplně stejně."
"Měl by jsi vědět, s kým se stýkáš,
protože třeba někdo jako cizinec, a-he,
mohl by vejít tady dovnitř
s pistolí, a pak ...
co bys udělal?"
"Všechno je nehmotné..."
"Však víš, že skutečnost je nehmotná".
"Tohle není skutečnost..."
[Dialog z knížky "Kulturní revoluce"
čtené raperem Prix-mo.]
Zatímco klečím na podlaze
Dívám se upřeně na zeď
Jako pavouk na okně
Přeji si, abych uměl mluvit
Je fantazie spásou?
Bůh v politicích
Měl bych změnit svoje vyznání?
To mi radí démoni v mé hlavě.
Ležím si tu na lůžku
Proklínám, že moje kůže je převrácená naruby
Pouze další Nedělní ráno
Viděl jsem svůj diář v novinovém kiosku
Zdá se, že jsem ztratil pravdu v pohyblivých píscích
Je to hanba, nikdo se nemodlí
"Protože hlasy v mé hlavě
neustále hovoří..."
"Miluj a nezírej",
Prozraď světu,
kdy to snad provedeš
Uzavřen do sebe a introvertní
Nakažlivě perverzní
"Zesměšňování a pomatení
Udržuje nás příjemně rozveselené
Dost na to, abychom zůstali."
Možná jsem pomíjivý stejně jako Cassandra
Ikona dvacátého století krvácí
Ochoten riskovat Spasení
Abych unikl ze samoty
Jsem svědkem vykoupení
Slyším, když hovoříš, ale nikdy neposlouchám
Mohl bys mne zbavit mých tajemství?
Vyvézt nás z Temnoty?
Hlasy mi opakují
"Cítíš se ohrožen?
Uvědomujeme si tvé naděje a obavy".
Hlasy se mnou diskutují
"Nečekej svého vlastního Mesiáše
Ten neexistující svět, po kterém toužíš
Je pouze ve tvých myšlenkách".
|
| |