Oči Gmise mi už klížCmií
D7i kamarád už Gmiživá
tma údolím se Cmiplíží
D7a oheň dohoGřívá.
GMáš kapsy H7děravý
a z tváře je Amiznát proslej čas
Cten nikdy D7nikde nestaGvíEmi, D#7, D7 Gzpíváš si H7na kuráž
však Amizeslábl ti hlas
Ckytara D7dávno nelaG, D7dí
Pak přestaň smutný být
a směj se raději
les je teď tvůj jediný dům
v něm můžeš smutek skrýt
a najít naději
tak zelenou děj všem svým dnům
Po ránu chladno bývá
tak zvedej kosti švy
i v nich se čas ozývá
nikdo se nediví.
