Dneska rCáno nějak divně voněl vzduch
v mý kleci na devátým poschodFí,
dneska ráno nějak dCivně voněl vzdFuch
jako kdCyž se peče chleba na ohnGi.
Jako deka, kterou přikryl jsem tě k ránu,
možná se mi otevřela skříň,
tam vespod mezi spoustou různejch krámů,
co každým jarem voní míň a míň.
®: StCýská se mým botám po toulání,
stýská se mým bFotám po cestCách,
stDmiýská se mým dlG7aním po tvých dlCaních,
jsem jBenom hloupej zlenivělej chlCap.
Už zas slyším dobře utajenej smích,
až z nádraží ti domů zavolám,
řekneš: blázne, zpátky vrať se, všechno přikryl sníh,
vrať se zpátky do svý klece, kde jsi spal.
Jenže dneska ráno nějak divně voněl vzduch,
tak kašlu na to, co se povídá,
ztará známá tíha v zádech, kyslíkovej dluh,
a hlavně správně zmáčklej širák do týla.
®: + jsem jBenom hloupej zlenivělej chlCap ...
|
