BlEmiáhovDá, zmAámená rCytířem Derbu s liliEmií,
lásku tvDou skrAýt mohou teď šatyC, cDo však za pár dnEmií,
a hřG/F#ích, tGen se vymítAmiá pranýřem, klDádou na nohEmiou,
déšť a snDíh chAátra uvítá - to Kristus brCečí nDad ubohEmiou,
zmEmiáčenAá, ztrDápenEmiá, vyhnaná Dod klášterních brEmian,
stojAíš jDako puklej džbEmián a nebesa jsDou dokořEmián.
®: HřEmiícheDm lGásku zvAmiou Ca plivnou, kdDyž je poprosEmiíš,
zářDí bGýk a štAmiír, mCožná, že hvDězd se doprosAmiíš,D
hřEmiíšnoDu lGásku svAmiou v hCorečkách stDěží donosEmiíš,
zářDí bGýk a štAmiír, vCedou tě cDestou do polAmi, D, Ami, Dí.
ŽEmiivot v nDí zkAamení Ca rosa Duž ji nestudEmií,
anděl s nG/F#í v trGávě spAmií Ca sotva Duž ji probudEmií,
lásko mAá, mDísto znEmiám, kde vyrostlo pDět liliEmií,
nebesAům mDoh' se rovnat svEmiět, květy to mDísto zakryjEmií.
|