Půlnoční tmou si ujíždíš sám a touláš se milión dnů
Dálky tě zvou já všechny je znám jen z tvých krátkých příběhů
Pak sníš k ránu když svítá a sen vrací tě k nám já vím
Náš dům zas tě vítá přístav nejhezčí
Znáš modravou pláň i čerň asfaltů a nádraží nespočítáš
Rád dál platíš daň svým mílím a snům ale víš kde svý zázemí máš
Pak sníš k ránu když svítá a sen vrací tě k nám já vím
Náš dům zas tě vítá přístav nejhezčí
Měsíční chlad i polední stín čas ubíhal a přece stál
Teď vracíš se k nám i já už to vím vždyť k ránu to vítr hrál
Pak sníš k ránu když svítá a sen vrací tě k nám já vím
Náš dům zas tě vítá přístav nejhezčí
Věra Martinová:
Bokomara:
Bokomara:
