Oči plastový,
duše plyšová.
Barva růžová,
černě lemovaná.
Ouška sešitý,
kůže ošoupaná.
Srdce rozervaný,
z tvojich hloupých her!
Záplaty sešívaný
a stehy rozervaný.
Z kabelky otlačený,
slzami rozmáčená.
Nikdy nic neřeknu,
ani se nepohnu.
Sám se nerozhodnu
a jsem tak bezmocný dál...
Už nejsem pod peřinou,
zahozen mezi druhými.
Dalšími zlomenými,
tebou zapomenutými.
Už nechci být jenom plyšovej medvídek,
s kterým si pohraješ,
řekneš pár pohádek
a pak jdeš za jiným, co ti udělá
po čem toužíš a já koukám na vás,
tebou roztrhán!
Rtěnkou ušmudlaný,
když zkoušelas jak barví.
Čumák od make-upu,
když v noci volala jsi mu.
A s tím co bude dál,
už si nevím rady.
Sejdem se v jiným pekle,
a nebo zase tady!
Už nejsem pod peřinou,
zahozen mezi druhými.
Dalšími zlomenými,
tebou zapomenutými.
Už nechci být jenom plyšovej medvídek,
s kterým si pohraješ,
řekneš pár pohádek
a pak jdeš za jiným, co ti udělá
po čem toužíš a já koukám na vás,
tebou roztrhán!
Ná-na-na-ná
Už nechci být jenom plyšovej medvídek,
s kterým si pohraješ,
řekneš pár pohádek
a pak jdeš za jiným, co ti udělá
po čem toužíš a já koukám na vás,
tebou roztrhán! |