Jedu s kapelou na mejdan
a stylový triko hledám,
ty stojíš ve dveřích
a ptáš se co dělám.
Že se mám věnovat svým,
povinnostem domácím,
už dávno nejsi jak,
jsi byla nesmělá.
Pokládám si otázky,
co s náma bude dál,
já se nechci hádat,
já jedu dneska na mejdan.
Otázky proč se měním,
proč tu nemůžu chvíli být,
odpovídám že zkrátka
chci jen chvíli žít!
Prý máme svůj svět já mám svůj
a to nás dělí na dvě,
části od sebe vzdálený
rozlučitelný zlomený.
Všechnu tu ztrátu přežiju,
k tobě už se neprobiju,
pak vyženu minulost,
za každou cenu!
Všechny párty si užiju,
za rok mě slyšíš v rádiu,
jak říkám že na tebe
nikdy nezapomenu.
A teď když už je
všechno jinak vím (všechno jinak vím),
a teď když už je
všechno jinak vím (všechno jinak)
pochopím (pochopím!!)
Býval to náš svět já měl svůj
a to nás dělí na dvě,
části od sebe vzdálený,
rozlučitelný zlomený.
...
Býval to náš svět já měl svůj
a to nás dělí na dvě,
části od sebe vzdálený,
rozlučitelný zlomený.
Býval to náš svět já měl svůj
a to nás dělí na dvě,
části od sebe vzdálený,
rozlučitelný zlomený. |