R1: MGá pět let a jmDéno PGarsifal,
pEmiod stolem jak v hrDadu bEmiydlí,
nGa plotně mi střDeží svGatý Grál,
nEmia turnaj mi jDezdí žEmiidlí,
pCod přílbou z nDovin skGálopevný zrDak,
čGelo jako Danděl, sGílu jako drDak,
NGormany lžDičkou mEmiydlí.
PEmio bitvách vždDy se schEmioulí, klGášter si vDyhledGá,
rEmiytíř s mDodrou bEmioulí pGofoukat sDe dGá,
pCán hradu s plDáčem zGápolí a máma s pDánem zGas,
jCen co ta bDoule přGebolí,
chápe se dřDevce, bGýt doma nDechce, tGáhne do polDí, je čEmias.
R1:
R2: Má pět let a jméno Lohengrin,
místo meče koště svírá,
zahrabal si poklad do peřin,
tak silná je jeho víra,
pod přílbou z novin skálopevný zrak,
čelo jako anděl, sílu jako drak,
v kalhotách zeje díra.
Ze spaní skály láme, kraluje, jak se dá,
s jedním uchem máme trůn, na němž zase dá,
starost mám, které z princezen svůj prsten jednou dá,
kde má tu svoji Svatou zem,
proč starost, mámo, teď je teprv ráno, on vyhledá ji sám.
R2:
|