Nedvědi - Razítka Jakub Nikdy Anežil jsem moc pěkně, hříchů mám, že kdyEbych spočítat je chtěl, sčítal bych možná i pár dnů. Mý generaci zpíval Gott, nás zdobil na hranicích plot, přes kterej všechno přišlo pozAdějc o pár let. Beatles už slyšel celej svět, nám samej pochod hlavy plet a vlasy E7rozkazem jsme měli, jak kdo písk. Po sklepích třískali jsme rock, pokrok jen v sobě uvnitř jen, kdepak se ozvat, to hned byl dokAtor dělníkem. Kdejaký majáles a slávu vždycky někdo nějak odnes, vylít E7ze školy, šel v Praze stavět most a Beatles zpívali si dál a svět se točil, točil, hrál a my jsme doufali, že jednou, Aže bude líp. ®:Teď je Dnám čtyřicet a víc, konečně chtěli bysme říct, něco v Atom smyslu, že nám někdo hodně vzal, že chceH7me vidět jeho tvář, razítka, kancelář a tak, když už E7to není pravda, tak ať je to aspoň sranda. Nikdy Anežil jsem moc pěkně a hříchů mám, že kdyEbych spočítat je chtěl, sčítal bych možná i pár dnů. Dokážu začínat snad znovu, jen kdybych záruky tu měl, že ňákej úředník mě Aneotočí svět. Aspoň mý děti ať se maj, vždyť to hned nemusí bejt ráj, tak něE7co mezi tím, pokoj, mír a klid. Pokoj, ať myslej si, co chtěj, mír, ať se nikdy nestřílej, klid, v němž se milovat dá, praAcovat a žít. ®:Teď je nám … legrace. NikdyA nežil jsem moc pěkně, hříchů mám, že kdyEbych spočítat je chtěl, sčítal bych možná i Apár dnů.
|