|
|
Lucie Bílá - Papouch Lucie Bílá - Papouch |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] *** Autor textu: Gábina Osvaldová *** Autor hudby: Ond?ej Soukup |
GmiVzal jsi si kdysi cmilidskou bytost,
Gmivšimnout si byla Dpříležitost.
GmiTy s tím už nějak cminepočítáš,
Gmibuď bádáš neDbo někde lítáš.
cmiBarevnej papouch šeGmidne v kleci
cmia mele pořád stejný Gmivěci,
cmiasi, že nikdo nepGmioslouchá
gmizobákemA občas Do klec Gmibouchá.
(viz. sloka 1)
Někdy to dávalo i smysl,
ten papouch ještě nezakysl,
jenom už kašle na svý peří
a v žádnou změnu neuvěří.
Barevnej papouch šedne v kleci
a mele pořád stejný věci,
asi, že nikdo neposlouchá
zobákem občas o klec bouchá.
CmiKřičí jen pomoc, pomoc, pomoc,
Djá jsem se přece nenarodil,
Cmiabych tu klecí sem tam chodil,
Gmico zbejvá, koukat do nádob.
CmiTady mám vodu, tady zob,
Dkdyž utrousím trus nevinný,
cmidostanu čerstvDý noviny,
cmikdyž se mi zachGmice výletu,
Avyměněj na zdi Dtapetu.
Aaaaaaaa
G#miPračka nám pere, c#mimejdlo mydlí,
G#mimáme dost jídla, hrnD#ců, židlí.
G#miTopení topí, šaC#mimpón pění,
G#minesnáším slovo D#pochopení.
C#miSamota zvíře takyG#mi změní,
C#mity jsi furt stejnej,G#mi ale já jsem jiná
C#mia ptát se čípak jG#mie to vina,
G#mino to A#je čirD#á hovadiG#mina.
c#miObčas si říkám,G#mi jak se mám.
C#miDěkuji dobře, mG#miám se dobře.
C#miJak papouch v kG#mileci, co je sám,
G#miobčas siA# říkám,D# jak sG#mie mám.
|
| |