|
|
Znouzectnost - Jednou za tisíc let Znouzectnost - Jednou za tisíc let | | Tak jako Soumar v dalekém Tibetu,
to co mi naložíte unesu na hřbetu.
Tak jako zvířete v daleké zemi,
nikdo se nezeptá, jak vlastně je mi.
A nežli skončím u konce z dechem,
v dřevěné bedně pobité plechem,
zalepím závěť do obálky,
a pustím se do předem prohrané války.
Ref.: Jednou za tisíc let zázrak se stává,
chvíle jenom pouhá, zůstane dým,
prosímtě přemýšlej, pomoz mi hádat,
prooč se to děje, čím je to čím.
Co se to děje, děje děje...
Kam se to poděli tři mušketýři,
co byly čtyři, nebo snad pět,
jedno je jisté: jeden je málo,
na to mít sílu dobývat svět
Za všechny jeden a všichni za jednoho,
ten na kom záleží není kardinál,
nicota v dáli nabývá síly,
co se to tu děje, no sakra krucinál.
Ref.:...
U cesty do bláta dopadla hvězda,
je trochu ohnutá a místy zrezlá,
děravím kapesníkem a pikslou sidolu,
kleknu si na kolena do škarpy pomalu.
Vytáhnu z bláta rezavou hvězdu,
co jste ji zahodili v bláznivém městu,
stanu se pěšákem na cizí šachovnici,
připnu si pistole a vyjdu na ulici.
Ref.:... |
| |