Hráz
1. GStál tam na stráni Hmidům, v něm židle a Emistůl
pár kůží a Gkrb, co dřevo z něj Amivoní.
DS jarem, když máj rozdá barvy svý
tu sosna krásná nad chajdou se Gskloní.
a říčka, když stříbrným Hmihávem
se přikryje s Emiránem
svý ahoj jí Gdáš a pak je tu Eden.
CZazní údolím kytara Emitvá, ta Cpíseň ráno Emiuvítá
Dsvět s ním, Gsvět s ním.
2. Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš
a koruny stromů tě uvítaj rosou
víš, že času je dost, to znáš
a možná potkáš někde dívku bosou.
Po slůvkách, který se říkajŹ
po dnech plných stisků
vás uvítá chajda a pak je tu den
Zazní údolím kytara tvá, ...
3. Však táhlé volání náhlé ti přeruší snění
a oznámí všem - je poslední den.
Voda zaplaví údolí
sosnu, chajdu, pohled zabolí.
Ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den
co nosil tě v náruči romantické.
Zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá
svět s ním, svět s ním.
|
