Emi,Emi5+,Emi6,Emimaj7
Dnes Eminoc tmou Emi7beznadějnou Emi6vzdychá,
já Ctou tmou Cmaj7běžím zmámeAminá. Ami7
Proč Dříkají mi CygaD7nicha,
kdo Hmiví, copak to znameEminá?
Prý Amiv temných nocích kouzla D7spřádám
a Hmitajná zaříkání Gznám
a Ačertům z ruky nebe F#hádám
a Hpůlnoc F#7za poledne Hmám.
D7Hej, Gcyg, cyga, Hcyga, CygaAnicha,
Amiz toho jména závist Emidýchá,
A7cyg, cyga, cyga, CygaF#7nicha,
Ebdimproč to jméno, co já Emivím.
D7Hej, Gcyg, cyga, Hcyga, CygaAnicha,
Amimuže D7ze mně srdce Emidýchaj´,
A7cyg, cyga, cyga, CygaF#7nicha,
Ebdimz lidí strach mám i když Emispím.
V mých Amiočích ďábel prý Emisedí,
Cpekelný Emipán.
Ten, F#7kdo mi do očí Emi7hledí,
F#7je touhou D7hnán.
A když Gpotom Hté touze Avzdá se,
Aminikdo víc ho neuEmividí,
A7vím, to o mně povíF#7dá se,
Ebdimproto strach mám ze všech Emilidí.
Zas půlnoc na krajinu padla a já se prodírám tou tmou,
snad láska ze mne navždy zvadla, jen les mi šeptá lásku svou.
Proč žádný muž nepřišel blíže, jen z dálky na mně mávají,
proč žádný neřekne, že ví, že mé oči kouzla neznají.
Hej, cyg, cyga, cyga, Cyganicha, z toho jména závist dýchá,
cyg, cyga, cyga, Cyganicha, proč to jméno, co já vím.
Hej, cyg, cyga, cyga, Cyganicha, muže ze mně srdce dýchaj´,
á, cyg, cyga, cyga, Cyganicha, z lidí strach mám i když spím.
V mých očích ďábel prý sedí, pekelný pán.
Ten, kdo mi do očí hledí, je touhou hnán.
A když prý potom té touze vzdá se, nikdo víc ho neuvidí,
vím, to o mně povídá se, proto strach mám ze všech lidí.
Až jednou probudil mně ráno muž krásný, za ruku mně vzal
a řekl, ať mu řeknu ano, že se mnou odjet by si přál.
A les už nemá Cyganichu, mé kouzlo zmizelo jak sníh,
jen on, když do očí mi hledí, mi říká, že mám kouzlo v nich.
Lalalalalalá...
Jen on když do očí mi hledí,
říká, že mám kouzlo v nich;
říká, že mám kouzlo v nich;
říká, že mám kouzlo v nich.
|
Iveta Bartošová:
Hana Zagorová:
Hana Zagorová:
Hana Zagorová:
