ZaAse je ráEno, Ajsem jenom v kloEbouku
a poF#mi dně vaEny leF#mize pár Epavouků
do ďouDry světlíku, Hmipřes páru v Arendlíku
zpívám pak Gpísničku pro svoEji kočičku.
Za chvíli zvoní sousedka u dveří,
má s sebou smeták, šíleně láteří,
abych už pokoj dal, abych prej nevřískal
po ránu z plných plic, já na to musím říct:
®:
SouAsedko, já vím, žeD míváš se Hmimnou kříž,
něco tiD teď ale povímD/E, nakloň seA blíž, víš,
starýho psa novým kouDskům, starýHmiho psa novým kouskům
starýhoD psa novým kouD/Eskům neAnaučíš.
Na pult pár mincí vysypu ze dlaně,
koupím si housky v zapadlý pekárně,
v pekárně vonící na celou ulici,
s drobečky ve tvářích jdu potom k lékaři.
Lékař mi dává stetoskop na plíce
a pak mi radí v učeným jazyce,
abych prej trénoval, abych se jídla vzdal
alespoň na měsíc, já na to musím říct:
®:
Doktore, já vím ...
Vidím jak mouchy vandrujou po stěnách,
přemejšlím přitom o vlastních potulkách,
na zádech kytaru, pojedu do Varů
a nebo do Řevnic, ty znám i z pohlednic.
Přijde má láska, na tvář mi pusu dá,
kouká jak balím a pak mi povídá,
abych se usadil, ne věčně živořil
v zajetí plískanic, já na to musím říct:
®:
Děvče mý, já vím ...
|
.jpg)
Michal Tučný:
Michal Tučný:
