Emi   Emi   Emi   Emi  



     Ami             D               G                     Ami   Ami7  

1. Věřím, až jarní déšť poslední spláchne z hořkejch let

           Gdim                 H7            Ami           H7  

   a na dlaních z vyprahlejch dnů zůstane vyschlej amulet,

          Ami             D               G               Ami   Ami7  

   že nakonec jak ptačí křídla zašumí něhou v srdci mým

               Gdim             H7          Ami       H7       Emi   Emi6  

   tvůj měkkej hlas, co řekne mi, že zůstane už jenom s ním.



2. Věřím, že láska chutná tím víc, čím je jí míň,

   tak už to je a písní svou na tomhle nic už nezměním,

   jen mít na chvíli sílu zastavit okamžik a čas,

   abych svůj den tak jako dřív nakonec zase nepropás'.



         A   A7   A6   A   A7    Emi  

R: Never more,   never more.



3. Věřím, že lidi zlí často nemůžou v noci spát,

   i když už vím, že svědomí se nechá schovat pod kabát,

   věřím a věřit musím, že křivda křivdou zůstane,

   i když jsi chlap a hořkost z ní podzimní vítr odvane.



4. Věřím v deštivej den, kdy už ti zbejvá jenom pít

   a poslední cigáro máš a zvonek nechce zazvonit,

   věřím, že nakonec za dveřma musí někdo stát,

   protože čas je hroznej pán a nemusí se na nic ptát.



R: Never more ...



5. Věřím, že přijde den, kdy zůstane čas chvíli stát

   a do polí tak jako dřív lidi se půjdou milovat,

   pak snad přestane krákat ten starej havran ze zlejch hor

   a nikdy víc neuslyším to jeho věčný "never more".



6. Věřím, až přejde čas opilejch nocí, smutnejch rán,

   přiletí pták a všechno zlý odnese oknem dokořán,

   za ním chraptivým hlasem bude se ztrácet temnej chór,

   až nakonec neuslyším to jeho strašný "never more".



        A   A7   A6   A   A7    Emi         A   A7   A6   A   A7    Emi  

R: Never more,  never more, never more, never more.