1. Když Dvyřádit se chHmitěli a Dtrochu vzruchu F#mimít,
to Hmijednou chlapi F#miu režný se Gvšichni začli Apřít,
kdo Dumí zařvat Hminejvíc a Dhlas má jako F#milev,
tak Hmihádali se F#midlouho
a Gmálem tekla Akrev, Dmálem Gtekla Dkrev.
®: Ať Hmikdo chce co chce E7říká, Atahle Ddíra ospalá
že by Gněkdy tohle DpoznaAla, Dnemá pamětCníDka.
Hned začly padat sázky - sto krav a zlatej důl,
pod penězma už prohejbat se málem začal stůl,
v tý haldě cennejch lejster i já svou trošku měl,
a přiznávám se rovnou, že /: řvát jsem neuměl. :/
®:
Jen odmávli to klání, v tu ránu začal běs,
na řece ledy praskaly a lámal se i les,
pár balvanů se hnalo od nedalekejch skal,
v tom ryku ani nebožtík by /: mrtvej nezůstal. :/
®:
4. V tom, že jsem lehce vyhrál a všechno pěkně shráb',
mi pomoh' ostře ládovanej šestirannej křáp,
je marný všechno řvaní, je marný všechen křik,
na tohle asi v životě z vás /: každej už si zvyk'. :/
®: Ať kdo chce co chce říká, tahle díra ospalá
že by někdy tohle poznala, nemá pamětníka.
|