Narodil se do zmatku,
tam, kde oči dítě klamou.
Došel jsem k mému zamyšlení,
ale jsem to opravdu já.
R: Já nemohu vidět vítr vát,
Ale cítím vánek,
Už se to blíží oknem,
Už je to všude kolem mě,
A já nevidím žádnou ruku,
To mě táhne na kolena,
Ale když jsem s mým stínem
Vidím gravitaci.
Je tu příjemné iluze,
chcete-li skrýt skutečnost.
A škoda, pro ty, kteří věří,
ve věci, které nevidí.
R: Já nemohu vidět vítr vát,
ale cítím vánek.
Už se to blíží oknem,
už je to všude kolem mě.
A já nevidím žádnou ruku,
to mě táhne na kolena.
Ale když jsem s mým stínem,
vidím gravitaci.
R: Já nemohu vidět vítr vát,
ale cítím vánek.
Už se to blíží oknem,
už je to všude kolem mě.
A já nevidím žádnou ruku,
to mě táhne na kolena.
Ale když jsem s mým stínem,
vidím gravitaci.
Narodil se do zmatku,
tam, kde oči dítě klamou.
Došel jsem k mému zamyšlení,
ale jsem to opravdu já.
Je tu příjemné iluze,
chcete-li skrýt skutečnost.
A škoda, pro ty, kteří věří,
ve věci, které nevidí. |