GDlouho jsem čekala, než někdo zastaví,
Cna dálnici Dpadal podveGčer,
kdo vezme holku, co má nohy bolavý,
a k Ctomu ještě Dsrdce, bohuGžel,
Cmipotom brzdy, a když Gstál,
Hmis úsměvem kluk mi otvíAmiralD
Ga svět byl krásnější i za sklem špinavým,
Co sobě mi Dcestou povíGdal.
®: Jako Gjá do tmy se díval, jako já písničky Ami7znal,
jako já smál se a Dzpíval,
jak Ami7říkal, tedy Daby nezasGpalD.
Kolik jen touhle trasou jezdí šoférů,
jenom náhodou se my dva můžem znát,
život, co přikládal mi spousty malérů,
začal se mi hezkej zase zdát,
jenom blázen chtěl by víc,
mně stačí, že ti můžu říct:
štěstí je hrou, co začla jedním z večerů,
pojď se snažit se mnou neprohrát.
®:
Kolikrát ven se ještě oknem podívám,
v ulicích je prázdno ospalý,
už nechci věřit ani věžním hodinám,
čas má kroky hrozně pomalý,
někdy těžko usínám,
když pozdě vracíš se mi sám,
než v nočním tichu uslyším tvůj kamión,
konečně jak dole zastaví.
®:
®:
|
Blue Effect:
Bobova Diéta:
Bokomara:
Čechomor:
