D,Hmi,G,A
D,Hmi,G,A
Dnes Dv noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno,
já Hmivím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout,
jak Gpři každém slově přivíráš víčka,
prosím Avyslyš moji zpověď, už jsme starý na psaníčka.
Jsem Dbytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu,
já Hmivím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku,
chci ti Gvšechno říct a pak se někam schovat,
třeba Apochopíš, jak je těžké nemilovat.
D,Hmi,G,A
Zase Dzrychlil se mi dech, jak maratónským běžcům,
co je to Hmiza příběh, bez lásky, bez milenců,
nemáš Gslov, patrně všechna patří jiným,
prosím Aproměň mě s nimi, ve sny, v gesta i činy.
A já tu Dzůstanu, ztracené malířské plátno,
třeba se Hmivrátíš a já zas nechám se napnout,
prosím Gmaluj mě, tvoř, k obrazu svému,
nech mě Ashořet, už nikdy o nás nemluv.
Jsi mé Dúzko, jsi krev z řezných ran,
jsi Hmiten kdo vchází nepozván,
jsi Gzvuk když padnou mi na rety slzy Amúz.
Jsi mé Dúzko, jsi krev z řezných ran,
ačkoliv Hminechci, jsi ve mě uschován,
jsi Gzvuk když padnou mi na rety slzy Amúz.
D,Hmi,G,A
Až Dsplynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe,
budu Hmivším, tím, co lidi k propasti svede,
budu GKrysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši,
pak Aptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit.
Že se Dnebe nakloní a zapře se světem,
tvé Hmičerné svědomí poprvé promluví k obětem,
neGrovných bojů tvé sebestředné války,
srAdečních nepokojů cos pozoroval z dálky.
Jsi mé Dúzko, jsi krev z řezných ran,
ačkoliv Hminechci, jsi ve mě uschován,
jsi Gzvuk když padnou mi na rety slzy Amúz.
Jsi mé Dúzko, jsi krev z řezných ran,
jsi Hmiten kdo vchází nepozván,
jsi Gzvuk když padnou mi na rety slzy Amúz.
Jsi mé Dúzko, jsi krev z řezných ran,
ačkoliv Hminechci, jsi ve mě uschován,
jsi Gzvuk když padnou mi na rety slzy Amúz.
Jsi mé Dúzko, jsi krev z řezných ran,
jsi Hmiten kdo vchází nepozván,
jsi Gzvuk když padnou mi na rety slzy Amúz.
D,Hmi,G,A
D,Hmi,G,A
D,Hmi,G,A
D,Hmi,G,A
D,Hmi,G,A
D,Hmi,G,A
D
|
Tomáš Klus:
Čechomor:
Tomáš Klus:
Čechomor:
