Trochu...
Bloudím už dlouho hledám Tě,
Tvůj úsměv, bloudím a doufám, že
spatřím Tě znova, jsi moje supernova, modrofialová.
A s každou chvílí někde v mé hlavě podezření sílí,
že už Tě znám.
Přístroje šílí,
Ty tváříš se hravě, tak prozraď mi pravdu,
ať už jasno mám.
Kolem Marsu létáš,
probudíš se na Venuši,
vesmír se zmenšil a srdce Ti buší,
víš, stejně jak já, beze mě nemůžeš dál.
Jsi má mimozemšťanka,
jsi moje marťanka,
jsi zázrak, zázrak, co hledám už léta.
Jsi z jinýho světa a tahle planeta
je místo, místo, kde nechceš být.
Štěstí pokouším, tím, že kolem
Tvé hvězdy kroužím, vím, že nesmím,
máš strach z lidských nástrah,
bojíš se, že u Tebe přespím.
A s každou chvílí někde v mé hlavě podezření sílí,
že i Ty mě znáš.
Nesmírně se mýlíš, když myslíš, že právě
já jsem ten, koho obávat se máš.
Kolem Marsu létáš,
probudíš se na Venuši,
vesmír se zmenšil a srdce Ti buší,
víš, stejně jak já, beze mě nemůžeš dál.
Jsi má mimozemšťanka,
jsi moje marťanka,
jsi zázrak, zázrak, co hledám už léta.
Jsi z jinýho světa a tahle planeta
je místo, místo, kde nechceš být.
Moje alfa beta, jsi ze slova věta
a z první kniha, co baví mě číst.
(Jsi jako kniha, co baví mě číst)
Jsi jako kometa, tak nauč mě létat
a ukaž nám směr, já nechám se vést.
(Ukaž nám směr, já nechám se vést)
Jsi jako kniha, co baví mě číst,
ukaž mi směr, já nechám se vést.
Kolem Marsu létáš,
probudíš se na Venuši,
vesmír se zmenšil a srdce Ti buší,
víš, stejně jak já, beze mě nemůžeš dál.
Jsi má mimozemšťanka,
jsi moje marťanka,
jsi zázrak, zázrak, co hledám už léta.
Jsi z jinýho světa a tahle planeta
je místo, místo, kde nechceš být.
Kolem Marsu létáš,
probudíš se na Venuši,
vesmír se zmenšil a srdce Ti buší,
víš, stejně jak já, beze mě nemůžeš dál.
Jsi má mimozemšťanka,
jsi moje marťanka,
jsi zázrak, zázrak, co hledám už léta.
Jsi z jinýho světa a tahle planeta
je místo, místo, kde nechceš být. |
Annabelle:
Ben Cristovao:
Ben Cristovao:
Ben Cristovao:
