HmiKlávesy pražců Ajsou němý, Do šínách se mi i Azdá,
vždyť Djá prošel Apo tratích Dcelou svou Azemí,
však Hmimálokdo Apíseň mou Hmizná.
Tóny má z jisker a sazí, rytmem je dunění kol,
je silná jak rachot, když vlaky se srazí,
a temná jak smuteční chór.
®: ABloudivej vekslař mi Hmiříká:
Akaždej, kdo trošku mě Dzná,
Atulák, co všechno už ztHmiratil,
Gjen svoji Dpísničku Amá.
Jednou, až roky mě srazí, můžete jed na to vzít,
že s tratí jsem srostlej a píseň svou přenechám
každýmu, kdo bude chtít.
®:
|