Až ucítíš bolest pout, která hrbí tvoje záda, tíhu pevných okovů, co kotníky svírají
seber všechnu sílu svou, vymaň se z volskýho stáda, utíkej stůj co stůj, máš co jiní nemají
Až platit dluhu přijde čas, do tváře bohu pohlédnout, ruce tvé ať čisté jsou, není, proč bys klopil zrak
teď ještě musíš fér hru hrát, na cestě zlý neklopýtnout, táhnout těžkou káru svou, snažit se všechny finty znát..
REF. Trable nikdy neskončí dokud silou buldočí nebudeš se s životem rvát,
a místo snů růžovejch zkus žít život takovej, aby nemusel sis lhát,
že vše se samo vyřeší, ty jsi nad věcí a ostatní ať se snaží,
takovejch snílků je vás víc, dobývat svět a nemít nic teď někde v bahně leží...
Život v troskách smrti chlad, jseš na konci posledních sil, kde své přátele máš, tomu bys nikdy nevěřil
teď už je pozdě se ptát, tak srovnej krok do řady zpátky, marná je sebelítost těch, co sílu nemají...
REF. Trable nikdy neskončí dokud silou buldočí nebudeš se s životem rvát,
a místo snů růžovejch zkus žít život takovej, aby nemusel sis lhát,
že vše se samo vyřeší, ty jsi nad věcí a ostatní ať se snaží,
takovejch snílků je vás víc, dobývat svět a nemít nic teď někde v bahně leží... |
Ortel:
Lucie Bílá:
