Rozcestí
1. Tak, jak vlna, když protrhne hráz, rovná cesta se promění v sráz,
Jedem otrávený vystřelí šíp, věř holka, už mě bylo líp.
Asi nepatřím do těchto dnů, nejsem tím správným plničem snů,
V tvářích úspěšných jen budím smích, a sám jsem jeden velký hřích.
Hnát, dál se hnát, bez přestání, na mety všech cílů,
Hnát, jenom se hnát, do úplnýho skonání!
Ref.: Zaplatit pláž, správnej dům, však víš, jak to má být,
Po kapsách klíč k sousedům, a krásně dá se žít.
Popsanej diář s mapou míst, z reklamních letáků.
Z barevných katalogů číst, dát uniformu snům.
2. Teď se mnou stojíš na rozcestí, pohladí dlaň, či rána pěstí,
Tak už se potopí náš společnej šíf? Už nic nemůže být jako dřív.
Hrát prázdej sál, a na počkání jen brát co je k mání ,
Hnát, jenom se hnát, to k šílenství mě dohání!
Ref.: Zaplatit pláž, správnej dům, však víš, jak to má být,
Po kapsách klíč k sousedům, a krásně dá se žít.
Popsanej diář s mapou míst, z reklamních letáků.
Z barevných katalogů číst, dát uniformu snům
|