Polykám Fnasucho a zahřívá mě C7dech,
říkám si:"GmiTak už toho jednou provždy C7nech,"
vždyť zase Fnepřijde a budu si C7plést
rafičky Gmihodinek a ulice C7měst,
nikdy nic Fneřekne a nechce si Gčíst,
když poštou Gmiposílám jí za listem Clist,
a kdyby viděla, tak bude se Fsmát,
jak růže Ckradený Gmistrkám za kaC7bát.
R: Poslední Fkabriolet, DmiohoBhó,
jsem já, a C7je mi sto let,
jsem křeslo s Ftíhou hosta,
ohoDmihó, od jedné Bsčítám do C7sta,
poslední FJuan jsem DmiDon, zvon zvoní "Bdon-diri-C7don"
a hvězdy nad mou Gmihlavou C7střídají levou-Fpravou.
Zůstávám sám nad sebou v údivu stát,
z jakýchže dálek lze mít někoho rád,
někdo by plakal, jiný do něma pil,
někomu v počítači náhodou zbyl,
možná nás dělí jen pár směšných pater
a je to něco jako pravidla her,
vždyť každá víra staví do prázdna most,
a spadlých mostů - těch už bylo dost.
®:
|