1. Šeptám, co neměl bys znát,
a přiznávám se víc a víc.
Šeptám, co nahlas bych snad,
jednou ráda zkusila říct.
Že snadno umím se vzdát a každý můj pád,
je žízeň a hlad, mých poznání.
Ref.: Sním, jak tančím na peřejích,
smyšlených řek, je to jediný lék,
Padám, dolů z vysokých skal,
to osud mi přál tohle štěstí.
2. Šeptám, co neměl bys znát,
a přiznávám se víc a víc.
Šeptám, co nahlas bych snad,
jednou ráda zkusila říct.
Že snadno ztrácím svůj soud a divokej proud,
učí mě plout v mých představách.
Ref.:
|