Zvoní zvony barbarů z těch měst, které sní,
zvoní zvony v svatyních a v údolích zní
řekám tak širokým a ak hlubokým
že svět se rozběh' nazpátek a čas běží s ním,
Zazvoň, svatý Petře, čtyřem větrům, jež bdí,
zazvoň rukou železnou, ať všichni to ví.
Je rušno a klid v městech i vsích
a nad posvátnou krávou soumrak hoří jak vích.
Zazvoň, milá Marto, chlapci, jenž vodí pluh,
zazvoň, ať svět vidí, že jen jeden je bůh.
Pastýřka spí tam u vrboví
a ovce kdesi v horách raděj' zbloudily s ní.
Zvoní zvon za slepé, jež šílí,
zvoní zvon za všechny, co zbyli,
zvoní zvon za ty vyvolené,
co budou je soudit až Bůh řekne ne.
Zvoní zvon za zmizelý čas,
za dětský hlas a nevinost v nás.
Zazvoň, svatá Kláro, tam, kde nejvýše je,
zazvoň z bunkru za rozkvetlé orchideje.
Stoupá tam dým a bitva je vším
a rozmzává rozdíl mezi dobrým a zlým. |
Druhá Tráva:
Robert Křesťan:
Druhá Tráva:
