GRanním vlakem Cjezdím dlouhá Gléta,
v zimě, v létě v každým počaD7sí.
GPostávám na Cpátým nástuGpišti,Emi
A7než si to ten courák přihaDsí.
Jen Crozespalý průvodčí
a pár chlápků s sny na očích,
Gna aktovce začnou karty D7hrát.
CZa oknem kraj ujíždí
tím svým tempem hlemýždím
kolem A7polí a pasoucích se D7stád.
GKoukám, jak celá země Cvstává
Ga připadám si jak ztracený D7syn.
Já ten Cobraz dál v srdci přechoGvávám,Emi
nežli Cnoc na celý kraj D7položí svůj Gstín.Emi
To jsem Cjá tvůj znovu D7nalezený Gsyn.
Jedem kolem nízkých spících domků,
kolem starých aut a továrních hal.
Mávají nám květy jarních stromků,
proč jsem si jich dřív už nevšímal.
Pak na každé další zastávce,
ti co denně jezdí do práce,
už navzájem představit se nemusí.
Jen hlavou kývnou na pozdrav
a tak jak káže dobrý mrav,
palcem první cigaretu zadusí.
AKoukám, jak celá země Dvstává
Aa připadám si jak ztracený E7syn.
Já ten Dobraz dál v srdci přechoAvávám,F#mi
nežli Dnoc na celý kraj E7položí svůj Astín.F#mi
To jsem Djá tvůj znovu E7nalezený Asyn.
APřidali nám Dcestou jeden Avagón,
zpoždění jsou vždycky E7zbytečná.
AStrejda mi Dčte přes Arameno z F#minovin,
H7za chvíli se blíží konečEná.
Už je Dtlačenice, jak má být
i průvodčí se musel probudit
Aa chlápkové už nemají kde E7hrát.
Jen za oknem kraj ujíždí
tím Dsvým tempem hlemýždím
kolem H7polí a pasoucích se E7stád.
Koukám, jak celá země vstává
a připadám si jak ztracený syn.
Já ten obraz dál v srdci přechovávám,
nežli noc na celý kraj položí svůj stín.
To jsem já tvůj znovu nalezený syn.
|