Znovu sama
Znovu sama, tak vidíš... hlava na zemi
a zbývá mi jako útěcha svět naruby
sama a pak pád,
bez své duše, beze snů, bez vzduchu,
bez čehokoli, díky čemu bych mohla znovu milovat
Nevím, proč každý den vstávám
a nacházím se, jak se miluju se zdí
nevím proč, znovu sama
a mé polibky, můj rozum a nesmírnost
zůstaly zmařené na tvé kůži
Co jsme udělali špatně?
Možná jsme mlčeli, možná ztratili víru
a na každém místě, kde jsem,
vidím tě kolem sebe a nechci tě
nechci tě ztratit
Jak létat, když máš má křídla? Vidíš
Jak mluvit beze strachu, že pak přijde pláč?
Jak jít, když mé nohy, když mé nohy jsi mi ukradl a vím,
že není důvod, abych tě nepřiměla k návratu?
Přijdeš, vím to
potřebuju tě znovu zaplést do svých vlasů
připoutat tě ke své kůži
šílená touhou připoutávat, když tu nejsi
a zbývá mi uklidit rohy, které hryžou
mou krutou samotu
Co vyprázdnit, když nic není, když už nechceš vidět,
že beze mne padneš, že beze mne budeš plakat?
Proč nechceš, nechceš mi věřit?
Jak létat, když máš má křídla? Vidíš...
Ne, bez tebe už nejsou úplňky
a ne, bez tebe už není čerstvá voda
a ne, ne, ne, ne, bez tebe mám větší žízeň
a nevím kde pít
miluj mě
Jak létat, když máš má křídla? Vidíš... |
