V proudu dní vítr vane slzavým údolím,
bezcitný,studený.
Andělé zpívají píseń nevinným,
hrdlo tvé zdobil kříž nadherný.
Srdce mé,tak hladové - opuštěné,
toužící,tiše křičící jméno tvé.
Vstával jsem a zvonu padám do hlubin,
očí tvých tajemných,čarovných.
Krása tvá čistá,jak měsíc za nocí,
nádherná jak světlo hvězd vzdálených.
Nevím sám,zda je to bůh -kdo právo má,
život vzít,slyším jen pláč andělů.
Rytíři řádů nebeských,rytíři křížu andělských,
chráni lásku v srdci mém,má Agnes.
Rytíři řádu nebeských,rytíři křížů andělských,
chrání kouzlo duše tvé,nedotknutelné
Lest,horší než zvěst,zatknutá pěst nad hlavou,
dost,spálím ten most,ukrutná zlost nad sebou.
Čest,zločin a trest znamení hvězd před bohem,
den,horší než sen,kamení jen před hrobem.
Nevím sám,zdá je to bůh ...
Rytíři řádů nebeských ... |