Jezero
„Jednooký stařec mi řekl, že tvář, kterou vidím,
zničila tisíce statečných mužů, jistých si svým vítězstvím.
Nemohu bojovat slepý
a mohl bych zemřít, kdybych měl vidět.
Proto musím obětovat svůj zrak,
abych vše mohl vidět zevnitř.
Jednooký stařec mi vyprávěl o jezeru, o kterém nikdo neví.
Kde se v jedno spojují nebe a nekonečně hluboké dno.
A vyprávěl mi, jak hodil své oko do hlubiny,
když svět byl ještě na začátku.
Aby mohl, byť jednooký, vidět více,
než je možné vidět normálně.
Vhodím své oči do jezera
tak uvidím všechno zevnitř.
Vhodím své oči do jezera.
A i když budu slepý, přesto uvidím.
Na dně jezera budou mé dvě oči zářit jako hvězdy.
Ze dna jezera uvidím a je jedno, jak blízko nebo daleko.
Je jedno, jakou rychlostí mě můj kůň ponese nocí.
A je jedno, jak ostrá se zdá být čepel mého meče.
Dokonce i s pomocí dvou párů očí vysoko na nebi
bych na konci musel hledět Nestvůře do tváře.
Ale s oběma očima v hlubině je nyní můj zrak nejlepší.
Vidím vše, co nelze vidět, jen ne svou ruku před sebou.
Pohledu, který pošle jiného k ledu, už se nemusím bát.
Budu cítit její přítomnost, ale nemusím se již na ni dívat.
Vhodil jsem své oči do jezera
tak uvidím všechno zevnitř.
Vhodil jsem své oči do jezera.
A i když budu slepý, přesto uvidím.
Na dně jezera budou mé dvě oči zářit jako hvězdy.
Ze dna jezera uvidím a je jedno, jak blízko nebo daleko.“ |