1. DDéšť ti, holka, smáčel Gvlasy, sEmimáčel vlasy,
z A7tvých očí zbyl prázdný Dkruh,
kde jsou zbytky tvojí kGrásy, tEmivojí krásy,
A7to ví dneska snad jen DBůh.
R: Z Dcelé jižní eskadGrony, Emieskadrony
A7nezbyl ani jeden Dmuž,
v Montgomery bijou zGvony, Emibijou zvony,
A7déšť ti smejvá ze rtů Drúž.
2. Na kopečku v prachu cesty, v prachu cesty
leží i tvůj generál,
v ruce šátek od nevěsty, od nevěsty,
ale ruka leží dál.
R:
3. Tvář má zšedivělou strachem, no vážně strachem,
zbylo v ní pár těžkejch chvil,
proužek krve stéká prachem, stéká prachem,
déšť mu slepil vlas jak jíl.
R:
4. Déšť ti šeptá jeho jméno, jeho jméno,
šeptá ho i listoví,
lásku měl rád víc než život, víc než život,
to ti nikdy nepoví.
R:
|