Stála před zrcadlem v koupelně a tvářila se na sebe,
máminou rtěnkou mázla i obočí,
po bytě chodí nahá, je jí tak příjemně,
a píše báseň pro tebe,
kolotoč se ještě stokrát otočí.
R: Jaro bylo krásný, léto v plným proudu
a podzim byl daleko,
jaro bylo krásný, léto v plným prouduŹ
a podzim byl daleko.
Má jen spoustu bezva známostí a ráda dělá grimasy,
jakou zvolit, když prolétne netopýr,
a den si poskládá ze samých radostí a myslí, na co asi,
v televizi zuří válka anebo je tu mír?
R: (Jenže) jaro bylo krásný, léto v plným proudu
a podzim je daleko a zima není,
jaro bylo krásný, léto v plným proudu
a podzim je daleko.
*: A tak tančí a zpívá, a tak tančí a zpívá,
a tak si tančí a zpívá, a tak si tančí a zpívá.
Stála před zrcadlem v koupelně a smála se na syna,
její muž už zase někam šel,
v bytě cítí někdy zřetelně, jak úzkost sama začíná,
modelovat výraz našich těl.
R:
Stála před zrcadlem v koupelně a dívala se na sebe,
polekaná tváří, co je tam,
v bytě budík tiká, jí je pekelně, a slunce zašlo za nebe,
smutně říká: bože, já odkvétám.
R: Tělo pořád krásný, život v plným proudu
a podzim je daleko a zima není,
tělo pořád krásný, život v plným proudu
a podzim je daleko.
*: A tak tancuj a zpívej, a tak tancuj a zpívej,
a tak si tancuj a zpívej, a tak si tancuj a zpívej ... |
Slávek Janoušek:
Bokomara:
Bratři Ebenové:
Bůhví:
