AmiDusot kopyt dozněl, Epluk už dozpíAmival,
CPrach a dým roznesl dech vánku,
/:DmiProstřelený kotlík Amirzí se pokrývá,
EZabili i mladou markyAmitánku.:/
Málo nás tu zbývá s naší bolestí,
Nepřítel snad nikdy ani nebyl,
/:Kdo je ještě živ, ten mluví o štěstí,
Kdo už ne ten poslouchá ho v nebi.:/
Na závěru ruka, smrtka na blízku,
Duše vzlétá, hlava už se sklání,
/:Komupak to píšem krví do písku,
Příroda, ta nečte naše psaní.:/
Spěte, kamarádi, není proč se bát,
Velitelé narodí se zase,
/:Vojáčkové zase budou fasovat,
Od eráru věčné ubikace.:/
(A) Spěte kamarádi, zpěv je jenom zpěv,
Nic nového na tom světe nění,
/:Zase bude láska, zase bude krev,
Jen nebude nikdy usmíření.:/
|