Tak od dneška vím,jak zavíraš oči,když pusu ti dávam,
jak otáčiš hlavu,všechno už víš,to co by chtel.
Snad se mi zdáš,nebo nechápu nic,snad jsem jen blázen
co chtel být víc ty muj vánku,skládam tuhle skla s kouzelných chvíl.
Do záviesu nuti se den a my máme pulnoc,
cítim tvuj dech a trochu se bránim hladit te víc.
Po prvé blýzko blýzko te mám a tvoje tvař ja plná stop mích,
začnú se bát,jestli to moje rád ti neublýži.
A už se mi stýska,pytomej čas,už musíš jít,
uklisím okúrky,polštáře,naposledy pusu ti dám.
Ruce si chvíli nebudú mýt,pel s tvoji kuže nechci si vzít,
tak zase zítra ty muj vánku milovaný.
Tak od dneška vím jak zavíras oči,když pusu ti dávam,
jak otáčiš hlavu,všechno už víš to co bych chtel,
Snad se mi zdáš nebo nechápu nic,
snad jsem jen blázen co chtel být víc ty muj vánku,
skladam tuhle skla s kouzelných chvíl.......milovaná.....
|
František Nedvěd:
Honza Nedvěd:
Honza Nedvěd:
Honza Nedvěd:
