1. Sto barevnejch slCovF9 nCám nF9a cestu svCítíF9,
stCo bF9arevnejch vCětF9, Ca lákavej cDmi7/C, Gíl,
prej až celej svCětF9 sCám zF9a nos se chCytíF9,
tCo pak nF9ejpozději hnCedF9 svCůj dF9ostanem dCílF.C
®: Škoda slCov, je jich víc nežli na nebi hvDmi/Cězd,
škoda slov, co je jich u všech dálnic a cCest,
co je všech rohatých, co se snaží tě svDmi/Cést,
s wFalkmanem nEmi/Ca uších bDmi/Cučí "Like nEmi/Cothing you've ever hDmi7/Ceard",
že dárky přinese Čert, dárky přinese Čert.
sto barevnejch slCovF9, stCo bF9arevnejch slCovF9, C.
Sto darebných slov se mi na jazyk vtírá
a marně odvahu sbírám, jak nahlas je říct,
můj havraní strach, strach o kousek sýra,
je větší než stud, že jsem neřekl nic.
®: Ale věř, že bych rád aspoň pro tebe lhal
zelenou, růžovou, jak to fajn bude dál,
voňavý opiát, abys klidněji spal,
sneží, sněží, ještě fousy, mitru a plášť,
přijde Mikuláš, možná přijde Mikuláš.
Tolik velikých slov jsi za ta staletí zažil,
tolik zmarněných let, tolik zbytečných chyb,
a přes vysoký plot holky smějou se z pláží,
že tu chceme mít svět, co zpívá nahlas a líp.
®: Co je nás, nás je víc nežli na nebi hvězd,
a co je lží, co ještě musíme snést,
jediným znamením je tvoje čest,
sundej si sluchátka z uší a podej mi ruku teď hned,
můžem zachránit svět, můžeš zachránit svět.
®: Co je nás, nás je víc nežli na nebi hvězd,
a co je lží, co ještě musíme snést,
jediným znamením je tvoje čest,
sundej si sluchátka z uší a podej mi ruku teď hned,
můžeš zachránit svět, můžem zachránit svět.
|