Neber mi sen,
víš, můj sen
o probdělých nocích.
Neber mi sen
a vrať mi zpátky
ten pocit,
že nejsem osamělá,
v tobě se ztrácím celá.
Lhát,
musím ti lhát,
příteli můj,
já svůj osud znám,
mně nelituj.
Když pravda je horší než lež,
pak už jen snům věřit chceš,
než vstoupíš na podivný most
přes minulost.
Zbyl mi jen sen,
víš, můj sen o probdělých nocích.
Zbyl mi jen sen,
aspoň ve snu zažít ten pocit,
že nejsem osamělá,
v tobě se ztrácím celá.
Lhát,
musím ti lhát,
příteli můj,
já svůj osud znám,
mně nelituj.
Proč nesmím,
proč nesmím se ptát,
ještě stoupám
nebo už je to pád,
proč čeká mně podivný most
přes minulost.
Proč nesmím,
proč nesmím se ptát,
ještě stoupám
nebo už je to pád,
proč čeká mně podivný most
přes minulost.
Proč nesmím,
proč nesmím se ptát,
ještě stoupám
nebo už je to pád,
proč nesmím,
proč nesmím se ptát,
ještě stoupám
nebo už je to pád,
proč čeká mně podivný most
přes minulost.
|
Bára Basiková:
Bára Basiková:
Bára Basiková:
Bára Basiková:
Bára Basiková:
