Jednou se musel ten zázrak stát,
za to jen moři vděčím,
když slyším v přístavu banjo hrát,
div, že se nerozbrečím.
Můj milý se vrátil,
zpátky loď obrátil,
zas bude statečně lhát,
jak mě má rád.
Dlouho žil v tom žáru,
sám až na Zanzibaru,
tenkrát mi zmizel jak dým,
pánbů ví s kým.
V mém náručí teď
hvězdy loví,
kam zítra odpluje,
kdopak to ví.
Dlouho žil v tom žáru,
sám až na Zanzibaru,
teď při mě, osude, stůj,
ať je zas můj.
Touha je tržiště loučení,
stačí dát sbohem a jít,
nevěřte na duchy, vážení,
bez lásky nedá se žít.
Můj milý se vrátil,
zpátky loď obrátil,
zas bude statečně lhát,
jak mě má rád.
Dlouho žil v tom žáru,
sám až na Zanzibaru,
tenkrát mi zmizel jak dým,
pánbů ví s kým.
V mém náručí teď
hvězdy loví,
kam zítra odpluje,
kdopak to ví.
Dlouho žil v tom žáru,
sám až na Zanzibaru,
teď při mě, osude, stůj,
ať je zas můj,
teď při mě, osude, stůj,
ať je jen můj.
|
Afghan Whigs:
2 Unlimited:
