Doba ledová
víkend ochočí,
salva sněhová
vlétne do očí.
Mráz, vešel mráz,
mezi nás
vešel v přestrojení.
Vtisk´ do ledu náladu,
slunce zatemnění,
palác ze sirek,
z odchylek
lodě na dně lahví.
Tvář zakletá
do světa
o němž nikdo neví nic,
o němž nikdo neví nic.
Doba ledová
s prstem na spoušti,
terčem zůstává
kdo, co opouští.
Mráz, vešel mráz,
mezi nás
vešel v přestrojení.
Vtisk´ do ledu náladu,
slunce zatemnění,
palác ze sirek,
z odchylek
lodě na dně lahví.
Tvář zakletá
do světa
o němž nikdo neví nic,
o němž nikdo neví nic.
Á, á, á ...
Palác ze sirek,
z odchylek
lodě na dně lahví.
Tvář zakletá
do světa
o němž nikdo neví nic,
o němž nikdo neví nic,
o němž nikdo neví nic,
o němž nikdo neví nic.
|