Už dávno jsem se smířil,
že dál jsem kdysi mířil,
že nejsem,
kde jsem toužil být.
Už dávno nemám sílu,
jít hledat zlatou žílu,
už dávno v koutě zůstávám.
Já vám,
já toužím po životě,
tam někde, až ve Lhotě
zlámaný,
tam, kde se málo mluví,
tam, kde jsou v lese žlůvy
schovaný.
Já vám,
já chci mít v okně chrpy,
já bez nich vážně trpím,
vážení,
víno a střechu z došků,
víc nechci ani trošku
mít.
Už dávno jsem se smířil,
že dřív jsem více hýřil
a všemu kolem
jsem se smál.
Už dávno nemám páru,
dál táhnout tuhle káru,
už dávno v koutě zůstávám.
Já vám,
já toužím po životě,
tam někde, až ve Lhotě
zlámaný,
tam, kde se málo mluví,
tam, kde jsou v lese žlůvy
schovaný.
Já vám,
já chci mít v okně chrpy,
já bez nich vážně trpím,
vážení,
víno a střechu z došků
víc nechci ani trošku
mít.
Já vám,
já toužím po životě,
tam někde, až ve Lhotě
zlámaný,
tam, kde se málo mluví,
tam, kde jsou v lese žlůvy
schovaný.
|