Spolu: Anči, sviť,
tvůj miláček navlík' niť
chce ti pentle, mašle urobit,
tak mu, Anči, sviť.
Anči, sviť,
po tmě nelze přece šít,
k práci nemůže mu postačit
světla pouhá píď.
Jen stehů pár,
proč plamen zmírá,
snad, že ho žár
tvé touhy zžírá.
Anči, vždyť,
ty mu schválně tlumíš svit,
chceš ho políbit,
však on chce šít,
tak mu, Anči, sviť.
Á, á, á ...
Anči, sviť,
ať mu dobře šije niť,
chceš-li od práce ho odradit,
tak se vážně styď.
Ó, Anči, sviť,
marně splétáš vášně síť,
chtělas pentle, mašle, chtělas mít,
tak se s láskou kliď.
Marie: Šil aniž zdřím,
neboť tě má rád,
zítra se s tím.
Helena: Už nechce párat.
Spolu: Anči, vždyť,
zítra za soumraku přijď,
pak ho do náruče, Anči, chyť,
ale teď jen sviť.
|