Jako dítě s ofinou
miloval jsem nevinou
Máří, Máří, Amor.
Ptávali se nade mnou,
proč mám v očích tajemnou
záři, záři mám.
A já o tom, vážení,
zachovávám mlčení
Amor, Amor, Amor.
Miloval jsem potichu
důvod svého ostychu
Máří, Máří, Amor.
Když jsem jí vzal za ruku,
přišlo náhle bez hluku
stáří, stáří k nám.
A já o tom, vážení,
zachovávám mlčení
Amor, Amor, Amor.
Bolí, bodá, pálí, hlodá,
mámí mě stín,
má zázračný Amorův šíp.
Čas je jako spiklenec,
květen, červen, červenec
září, září, Amor.
I když léta poplynou,
budu mít rád jedinou
Máří, Máří mou.
A já o tom, vážení,
zachovávám mlčení
Amor, Amor, Amor.
Amor, Amor, Amor...
|