Znám tě pouze krátce,
možná to byl sen,
měsíc jasně svítil,
byl to zvláštní den.
Vítr mírně foukal,
cítila jsi chlad,
já jsem poprvé tě objal,
chvíli jsem tě hřál.
Rtům svým stále dáváš,
zámek nebo mříž,
všechny plody lásky
klidně zahodíš.
Trápím se a nevím,
co si myslet mám,
náhle marně tady stojím,
tebe přemlouvám.
Ty jsi má láska, ty jsi můj sen,
tebe chci líbat snad celý den,
ty jsi má touha, tebe chci mít,
nocí se loudat životem jít.
Tvým vlasům teď zpívá
vítr píseň svou,
podávám ti růži,
rosou zkrápěnou.
Povídáš, tak sundej
zámek, těžkou mříž,
prosím, jen mě dlouze líbej,
právě ty to smíš.
Ty jsi má láska, ty jsi můj sen,
tebe chci líbat snad celý den,
ty jsi má touha, tebe chci mít,
nocí se loudat životem jít.
Ty jsi má láska, ty jsi můj sen,
tebe chci líbat snad celý den,
ty jsi má touha, tebe chci mít,
nocí se loudat, životem jít.
Ty jsi má láska, ty jsi můj sen,
tebe chci líbat snad celý den,
ty jsi má touha ...
|
Jakub Smolík:
Jakub Smolík:
Jakub Smolík:
Jakub Smolík:
Jakub Smolík:
