Příběh, co vám povím teď,
je pravdivý, na to vemte jed
a není vůbec vymyšlenej.
Je o chlápkovi jménem Bill,
co málo dělal a hodně pil
a chodil značne vodrbanej.
Měl jedno oko zelený
a druhý modrý, skleněný.
Pohled na něj byl smutnej pes,
že, co mu zbylo, byla jeho čest,
ale s bouchačkou byl prostě nej.
Kdo to byl ?
To byl Bill, jó, to byl Bill,
jó, rychlý Bill, jó rychlý Bill,
to byl Bill, Bill, Bill, rychlý Bill,
starý kavboj, možná poslední z okolí,
nebyl příliš mladý, ani vůbec hezký,
ale za to velmi rychlý byl,
jó, rychlý Bill.
Jedu s ním jednou ve vlaku,
když do kupé toho couráku
náhle divnej frajer přistoupil.
Podezřelej teda byl
a Bill se hnedka naježil,
zkrátka Billovi se vůbec nelíbil.
Znáš mně ? Já jsem rychlý Bill,
zařval a kvér na něj vytasil,
hele, jízdenku mi koukej dát
a rozmysli si vodmlouvat,
chlap, když ho vedli, koukal jako hýl.
Kdo to byl ?
To byl Bill, jó, to byl Bill,
jó, rychlý Bill, jó rychlý Bill,
to byl Bill, Bill, Bill, rychlý Bill,
starý kavboj, možná poslední z okolí,
nebyl příliš mladý, ani vůbec hezký,
ale za to velmi rychlý byl,
jó, rychlý Bill, jó, rychlý Bill,
jó, rychlý Bill.
|
Ondřej Havelka:
Ondřej Havelka:
Ondřej Havelka:
