Mňau, mňau, mňau, mňau,
kočka svým jazykem,
olíže se i pod krkem,
celá na mně frní,
když bez ustání vrní,
mňau, mňau, mňau, mňau.
Roztomile žmourá vička,
když se kouká do sluníčka,
ladné tělo kočičí
ocáskem si zavlní,
natáh dlouhej rukou
a jdu k ní a jdu k ní a jdu k ní a jdu k ní.
Mňau, mňau, mňau, mňau,
neodolám kočičímu pláči,
natož pak kotě,
nejlepší někdy zavře víčka
a schoulí se ke mně do klubíčka,
mňau, mňau, mňau, mňau,
chci být jen s ní.
|